Staroveské Obecní slavnosti

Staroveské Obecní slavnosti

Jizda kole obila aneb Slavnostní objezd veškerých hranic staroveských

Někde mají své fašanky, jinde masopust, verbuňk. A „Starovjaci“? Ti už od dávných dob udržovali zvyk, podle nějž hranice obce objel průvod slavnostně oděných jezdců na vyšňořených koních v čele s knězem, rektorem a představenstvem obce. Přítomní rolničtí synkové a čeledíni na svou vlastní kůži pocítili slasti šlehnutí tenkými pruty po pozadí. A věřte – bolí to! To proto, aby si dobře zapamatovali umístění pomezních kamenů staroveských polností. Prach a únavu pak všichni vespolek spláchli při následujícím občerstvení.

Začátek jízdy před zámkem

Dejme teď slovo muži nejpovolanějšímu – panu Františku Pinkavovi ze sousedního Brušperka – který již roku 1869 popsal staroveský zvyk těmito slovy:

Starobylí zvykové

Teď jest se nám ještě zmíniti o jisté zvláštnosti ve vesnici této, jíž něco podobného v celém našem okolí jsme nenalezli. Jest to slavnostný objezd veškerých hranic Staroveských, kterýž se již od nepamětných časů každoročně zde odbývá. Pokuď nějakou vědomosť o objezdu tomto máme, konával se vždy v druhý hod Velikonoční buď hned po ranních službách Božích aneb až odpoledne; pro nepohodlné počasí a neschůdné cesty odložen jest v pozdějších letech k druhému hodu Svatodušnímu, kteréhožto dne až posud ještě zmíněný objezd se konává a to následujícím způsobem:

Na žádost obce představenstva oznámí duchovní pastýř v prvý hod Svatodušní z kazatelny, že se dne následujícího obyčejný slavnostný průvod kolem rolí vesnických po službách Božích s tím úmyslem konati bude, by Bůh polní úrodu žehnati a ji veškeré škody milostivě chrániti ráčil.

V oznámený den shromáždí se veškeří rolníci, jich synové a čeledínové jakož i jiní polního hospodářství pečliví mužové – v počtu asi 80-140 - s vyšňořenými koňmi v zdejším zámeckém dvoře, kdež se po dvou v průvod obvyklý seřadí – každá jedenáctá pára má praporečky v národních barvách – načež se takto seřadění před chrám Páně odeberou. Zde obdrží první dva jezdci kostelní zvonky, jimiž jako při božítělovém průvodu celou cestu zvoní.

Podle množství jezdců vřadí se buď po dvanácté a neb až po dvacáté páře dva jezdci s kostelními korouhvemi, následující pára nese pak znamení ukřižovaného Spasitele. Za křížem postaví se kněz v slavnostném rouše s rektorem, oba koňmo. Za tyto vřadí se obce představenstvo s výborem. Když takto sestavený průvod od chrámu Páně v pochod se dá, zapěje litanii ke Všem Svatým i ubírá se kolem veškerých obce hranic pořád nábožné písně prozpěvujíc. Po 2 neb 3 hodinách vrátí se celý průvod k chrámu Páně zpět, načež se mezi tím již čelně shromážděným farníkům sv. požehnání udělí, čímž se slavnosť ta skončí.

O průvodu a vzniku celého průvodu nemáme žádných zpráv, leč že bychom jej za temný toliko ohlas zvyku našich starých předků považovali, kteřížto v jistou roční dobu pole svá za tím účelem obcházeli aneb objížděli, aby se osobně přesvědčili, nejsou-li hranice porušeny. U příležitosti této bývali za starodávna také mladíci na pomezných kamenech prouty šleháni, aby jim takto znalosť jakož i šetrnosť stávajících pomezníků v paměť hluboce vštípena byla. Zvyk podobný udržel se poněkud na Hané, avšak v změněném již spůsobu. Tam obcházejí hospodáři z jara - někde také o sv. Václavě svá pole, aby dílem o vzrůstu svého osení, dílem také o neporušenosti hranic se přesvědčili.

Po vykonané obcházce, jíž zde onde „sýpka“ říkají, ubírají se všichni společně k nějakému občerstvení. Účel Staroveského objezdu jest však teď již – jak na hoře vytknuto – čistě náboženský. Hospodáři konají zde průvod koňmo, aby dle slov žalmisty Páně nejen rozumné stvoření nýbrž i nerozumná hovádka Boha chválila a velebila, by Bůh na prosbu věřících veškeré polní ourody, kteréž právě teď v nejkrásnějším květu stojí a oko i srdce lidské nelíčenou radostí naplňují, žehnati a je všeliké nehody milostivě chrániti ráčil, by nejen lidem nébrž i zvířatům k prospěchu a užitku sloužily.

Z knihy „Brušperk a jeho okolí“, kterou v Olomouci roku 1869 vydala Občanská Beseda města Brušperku.

„Jizda“ v roce 1969

Doba totalitního režimu, stejně jako čas válek, pokračování tradice nepřála, teprve v roce 1969 se staroveští znalci a ctitelé místní historie úspěšně pokusili o vzkříšení „Jizdy“ u příležitosti oslav 700 let založení obce.

A současnost? Rok 1999 přinesl oživení tradic starých časů v podobě udělení obecního znaku a praporu. Kulatý rok 2000 pak začal psát další kapitolu historie obce – horké červnové dny toho roku daly rámec opět obnovené tradici „Jizdy“ jako součásti Staroveských obecních slavností. Jejich 1. ročník umožnil seznámit spoluobčany s podobou nového obecního znaku a praporu. Slavnosti tak rozvíjejí starobylou tradici, pochopitelně v novodobém hávu a s novými prvky. Vystupují zde děti místní školy, folklorní soubory domácí i zahraniční, pěvecké sbory, herci i šermíři. Zpestření přináší další bod starodávné tradice – výplata selských synků lískovým prutem. Prvními, kdo v rámci 4. ročníku slavností (roku 2003) pocítili na svém pozadí „účinky prutů lískových“, byli Michal Franc, Jakub Henčl a brušperský člen souboru Ondřejnica Vojtěch Kobližka.

Výplata selských synků

5. ročník slavností v roce 2004 dostal další podnět – jeho program rozšířila nově založená tradice: folklorní festival Poodří Františka Lýska, probíhající postupně ve Staré Vsi, Proskovicích a Jistebníku (http://www.festival-poodri.cz/). Festival připomíná odkaz Františka Lýska (rodáka ze sousedních Proskovic, narozeného roku 1904), vynikajícího sbormistra, hudebního pedagoga, národního umělce (1975). Pro hudební kulturu našeho kraje má F. Lýsek nezastupitelné místo jako zakladatel dětského pěveckého sboru Jistebničtí zpěváčci (1929 - 1938), folklorní tradice obohatil záznamem kolem 1400 lašských a slezských lidových písní.

Přízemí zámku je v době slavností využíváno k pořádání doprovodných akcí – výstav obrazů, ručních prací, výrobků uměleckých řezbářů apod. V říjnu pak hostí hala místní tělovýchovné jednoty účinkující Podzimních obecních slavností, na kterých se střídají vystoupení folklorních souborů z blízkých i vzdálenějších krajů republiky nebo dokonce soubory zahraniční.

Koncert zpěváků na zámeckých arkádách

Staroveské obecní slavnosti 29. - 30. května 2009 dostávají zvláštní význam: jedná se totiž již o jubilejní 10. ročník v jejich novodobé historii. Také v tomto roce se jejich program prolíná s dalším (v pořadí šestým) ročníkem folklorního festivalu Poodří Františka Lýska.